Jdi na obsah Jdi na menu
 


AŽD otestuje na Švestkové dráze nástupištní dveře pro samořiditelné vlaky

4. 11. 2020

AŽD otestuje na Švestkové dráze nástupištní dveře pro samořiditelné vlaky

Vizualizace nástupištních dveří v Třebenicích. Foto: AŽD Praha
Vizualizace nástupištních dveří v Třebenicích. Foto: AŽD Praha
AŽD vyvinulo nástupištní dveře pro provoz v metru i na železnici.
 

Nezvyklá podívaná se naskytne cestujícím v Třebenicích na trati z Lovosic do Mostu. Na takzvané Švestkové dráze začne její majitel, společnost AŽD Praha, s testováním nástupištních dveří. Jde o technologii, která by měla najít své uplatnění hlavně v autonomním metru a v budoucnu i u provozu vlaků bez strojvedoucích.

Podle šéfa AŽD Praha Zdeňka Chrdleho mají už dveře vyrobené a testují je zatím ve svém závodě. „Jde o dveře v provedení jak pro metro, tak provoz venku,“ dodal Chrdle. V případě metra budou dveře součástí systému pro plně autonomní provoz, který se plánuje na trase pražského metra D.

AŽD pracuje na vývoji autonomních vlaků, proto chce mít tento systém dostupný i pro provoz na nádražích. Na zastávce Třebenice-město by se tato stěna měla objevit v prvním čtvrtletí.

Systém nástupištních dveří funguje tak, že se otevírají až po příjezdu a zastavení vlaku. V Česku zatím nikde neexistují, běžné jsou tam, kde je autonomní provoz vlaku, například v barcelonském metru na letiště.

Konstruktéři AŽD přitom musí vyřešit i to, že u vlaků jsou většinou na stejném nástupišti rozdílné soupravy s různým počtem a roztečemi dveří, u metra se většinou počítá s jednotnou flotilou. „Budeme to řešit variabilitou nástupištních systémů a otevření vždy těch nástupištních dveří, které budou ve vazbě na typ zrovna přijíždějící jednotky,“ dodal Chrdle. Řeší současně i konstrukci pro nástupiště, kde jejich šířka zatím neumožňuje zvýšit rychlost vlaků nad 160 km/hod. „Významným faktorem je také ochrana cestujících u vlaků projíždějících a nezastavujících na zastávkách a v určitých stanicích,“ dodal Chrdle.

AŽD Praha už dříve představilo plán postupně zavádět autonomní vlaky bez strojvedoucích. K otestování této technologie měla původně sloužit hlavně Švestková dráha, nakonec velkou část testování provádí na trati Dolní Bousov – Kopidlno, kde není pravidelná doprava.