Bylo 4. července 2017. V noci projel poslední vlak po Negrelliho viaduktu a nově všechny jezdily buď oklikou přes Balabenku, nebo končily na nové zastávce Vltavská na severním předmostí viaduktu. Tehdy se počítalo s tím, že čerstvě zahájená výluka jedné z klíčových železničních tratí v centru Prahy potrvá dva roky a dva měsíce. Nakonec se protáhla bez jednoho měsíce na tři roky a rekonstrukce viaduktu definitivně končí až nyní, o další čtvrtrok později.
Správa železnic a její dodavatel zdůvodnili zdržení tím, že některé části mostu byly v horším stavu, než předpokládal projekt. Rekonstrukce nejvíce poškozených mostních oblouků probíhala tak, že je dělníci zcela rozebrali a pak zase sestavili, přičemž nahrazovali poškozené kameny novými. Každý nový kvádr přitom musel být vyroben na míru. Původně projekt předpokládal, že bude potřeba rozebrat čtrnáct oblouků z celkových 87, nakonec se musely takto důkladně opravit ještě čtyři další.
Harmonogram se tak postupně natahoval, termín zprovoznění tratě na Negrelliho viaduktu se ze září 2019 posunul nejprve na prosinec téhož roku, na duben 2020 a nakonec na 1. červen, tedy den 170. výročí původního zprovoznění mostu. Analogicky se posouval termín úplného dokončení prací.
Podoba mostu bezprostředně po rekonstrukci ještě není zcela taková, jakou ukazovaly vizualizace železniční správy před jejím začátkem. Stavebně je most hotov, ale je pod ním mrtvo. Podobně jako před rekonstrukcí by se i nyní měly prostory některých oblouků zaplnit. Zatímco ale dříve v nich byly třeba soukromé dílny nebo improvizované garáže, nově by mělo jít o veřejně přístupné prostory – obchody, kavárny či galerie. Praha si nechala zpracovat studii, podle které bude možné takto využít 45 ze 74 karlínských oblouků.
K tomu ale bude potřeba upravit bezprostřední okolí, což město teprve připravuje. Se zahájením prací počítá za dva roky, letos zatím magistrát požádal o územní rozhodnutí. Podle mluvčího úřadu Víta Hofmana půjde o opravy vozovek a chodníků a změnu dopravního režimu. „Důraz budeme klást na pobytovou kvalitu celého území,“ uvedl.
Po rekonstrukci mostu zůstal jeden „památník“ v podobě zastávky Vltavská. Po ukončení výluky je tato jednokolejná zastávka k nepotřebě – osobní vlaky zastavují na nedalekém bubenském nádraží a rychlíky až na Masarykově nádraží za mostem. Prozatím na Vltavské bývá odstaven pivní vlak, jehož provozovatel podniká vyhlídkové jízdy po Praze, ale jinak zastávka neslouží ničemu.
Sama vznikla i proto, že stanice metra pod ní postrádá severní vestibul. O něm se již léta hovoří, ale jde zatím stále o jeden z pražských dluhů. Kdyby existoval, cestující by z metra vystupovali rovnou na bubenské nádraží, a tedy by provizorní zastávka vůbec nebyla potřeba. Fyzicky u kolejí nástupiště ještě nějakou dobu zůstane – bubenské nádraží čeká rekonstrukce v horizontu čtyř let.