Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návrat Slovenské strely

Návrat Slovenské strely se blíží, už má sedačky

Sedačky ve Slovenské strele. Foto: Tatra Museum
Sedačky ve Slovenské strele. Foto: Tatra Museum
Vlastní silou by se měla Slovenská strela rozjet do konce října, chystá se uvázání podvozků.

Návrat motorového vozu M290.002 Slovenská strela se blíží. Dvouletá oprava spěje do závěrečné fáze, pracovníci dodavatelské firmy ČMŽO – elektronika začali již s montáží sedaček.

Další posun v renovaci ukázalo Technické museum Tatra v Kopřivnici na svých stránkách, ČMŽO – elektronika pak na svém YouTube kanále představuje výrobu replik sedaček či pokládání podlah.

„Interiér postupnou instalací vybavení vizuálně získává konkrétní podobu hlavně díky sedadlům. Ta jsou postupně doplňována do obou sekcí interiéru,“ uvedlo muzeum na svých stránkách. I když jsou sedačky nové, zvolený materiál a vzor čalounění odpovídá době vzniku památky.

 

Přesný termín, kdy se Slovenská strela pohne vlastní silou, zatím není definitivně stanoven, mělo by to být na podzim. Oprava nabrala kvůli koronaviru mírné zpoždění. V červnu se vůz objevil na kolejích, když se převážel k nalakování.

Motorový vůz M290.002 je národní kulturní památkou. Naposledy byla Slovenská strela na železniční trati v roce 1960, pak stála dlouhé roky v Kopřivnici na kolejích u muzea Tatry jako exponát.

Motorové vozy M290.0 byly vyrobené v roce 1936 pro tehdejší Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice. Na voze je unikátní například elektromechanický přenos výkonu od Josefa Sousedíka. Díky jeho nápadu se vůz rozjížděl hlavně na elektrický pohon, s rostoucí rychlostí se zapojoval mechanický přenos. Dosahoval rychlosti až 130 km/h, při zkouškách zvládl rychlost až 148 km/h.

Dráhy je nasazovaly na trasu z Prahy do Bratislavy, označení Slovenská strela zůstalo v jízdním řádu dosud, i když doplněné o název Metropolitan. Jen pro srovnání: v roce 1936 urazily tyto vlaky cestu z Prahy do Bratislavy za 4 hodiny a 51 minut. Dnes trvá cesta bez minuty 4 hodiny.

Během války vozy nejezdily kvůli nedostatku paliva, pak sloužily pro vládní a ministerské jízdy. Jeden z vozů vyhořel, druhý se dostal do podnikového muzea Tatra. Vlastník vozidla, společnost TATRA TRUCKS, buduje v Kopřivnici pro vůz nový depozitář.