Jdi na obsah Jdi na menu
 


Plzenské hlavní nádraží začnou na dálku řídit dispečeři z Prahy

Vlaky na hlavním nádraží v Plzni začnou řídit na dálku dispečeři z Prahy

  •  6
Vlaky na plzeňském hlavním nádraží budou od pondělí řídit už jen na dálku dispečeři z centrálního pracoviště v Praze. Plzeň byla poslední částí dálkově ovládaného úseku trati Beroun - Cheb, která ještě na centrálu nebyla zapojena. Výpravčí přímo v Plzni budou zajišťovat pouze provoz na seřaďovacím nádraží, v depu a na vlečkách.
 
 
 

„Ve stanici Plzeň hlavní nádraží zůstane zachované pohotovostní pracoviště výpravčího, které může převzít řízení celého uzlu v případě poruch nebo plánovaných výluk. Plzeň zůstávala poslední částí dálkově ovládaného úseku trati Beroun - Cheb, která dosud nebyla zapojena do Centrálního dispečerského pracoviště Praha. K zapojení dojde 15. června,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Fotogalerie

Až do konce týdne budou dispečeři přehazovat výhybky a řídit provoz na plzeňském vlakovém nádraží z nově postavené budovy známé jako Triangl na východní straně nádražního komplexu. Triangl proto, že vznikla v místě, kde se oddělují tratě na Prahu a Most od kolejí směřujících na České Budějovice.

Do téhle budovy obklopené ze všech stran kolejemi se dispečeři stěhovali v únoru 2018, kdy původní stavědlo Radbuza na náspu mezi Mikulášskou ulicí a řekou Radbuzou ztratilo smysl. Při modernizaci nádražíšel objekt k zemi.

Stavědlo Radbuza začalo železničářům sloužit v roce 1981 a mnoho let z něj dispečeři ovládali výhybky po celém hlavním nádraží v Plzni. 

Když budou provoz na trati z Berouna do Chebu řídit dispečeři z centrálního pracoviště v Praze, uvidí skutečně všechno, co se na trati a ve stanicích děje? 

 
 
 

„S nárůstem dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení dochází také k rozvoji a zavádění technologií, které umožňují dálkovou diagnostiku, dohled a ovládání zařízení staveb dráhy. Jsou to například informační systémy pro cestující, kamerové systémy, osvětlení, výtahy, elektrické ohřevy výhybek, elektronické zabezpečovací systémy v budovách, požární hlásiče a podobné. Cílem je zefektivnění práce s těmito systémy, jejich operativní řízení a centralizace dat o poruchách a mimořádnostech,“ uvedla Nela Friebová ze Správy železnic.

Dálkové řízení koridorových tratí vysvětlují správci dráhy tím, že ušetří lidi. „Jeden dispečer nahradí práci několika výpravčích. Mezi další přínosy patří také zvýšení kvality řízení vlaků. Dispečer má na rozdíl od jednotlivých výpravčích, kteří dříve řídili izolované stanice, komplexní přehled o vlacích na trati. Díky této výhodě tak dokáže dynamicky přizpůsobit řízení provozu a například dříve odhalit a odvrátit možné krizové situace,“ řekla mluvčí. 

V České republice je nyní pod dohledem dispečerů z řídících center přes tisíc kilometrů tratí, především těch hlavních. Správa železnic plánuje, že v nejbližších letech se rozroste na více než dvojnásobek, kdy přibudou i vybrané regionální dráhy.

V České republice jsou Centrální dispečerská pracoviště v Praze a v Přerově.