Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prezentace řešení tunelu mezi Dejvicemi a Veleslavínem

Němečtí experti prezentovali varianty tunelového řešení mezi Dejvicemi a Veleslavínem

 
Závěry posudků na nejvhodnější variantu trasy pod pražskými Střešovicemi v rámci projektu modernizace trati Praha – Kladno představil včera profesor Markus Thewes z Ruhrské univerzity v Bochumi. Podle jeho expertního týmu vychází jako nejvýhodnější tzv. varianta Jih, která má vést tunelem pod Ústřední vojenskou nemocnicí a kostelem svatého Norberta. K tomuto trasování se kloní i Česká geologická služba, která pro Správu železnic připravuje 3D model daného území.

Univerzita v Bochumi je mezinárodní odbornou autoritou, proto jsme ji oslovili s požadavkem na vytvoření vlastního posudku. Expertní tým vedl profesor Thewes, který je ředitelem Ústavu pro stavební techniku, tunelování a správu staveb bochumské univerzity. Tento uznávaný odborník se již podílel na výstavbě sedmi desítek podzemních staveb po celém světě,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Tým německých odborníků zkoumal čtyři varianty. Kromě tří tunelových tras také vedení trati v současné stopě s částečným nebo úplným zahloubením. „Podle závěrů expertního týmu vychází jako nejvýhodnější tzv. varianta Jih následovaná variantou Střed. O trase tunelu rozhodneme na přelomu září a října,“ doplnil Jiří Svoboda.

Jižní trasování vede tunelem pod Ústřední vojenskou nemocnicí a kostelem sv. Norberta. Podle výsledků studie výstavba ani provoz tunelu tyto stavby ani žádné jiné na trase neohrozí a vliv vibrací při ražbě tunelu zanedbatelný. V oblastech, kde bude blíže povrchu, se nachází měkká zemina, která vibrace pohlcuje. Části, které povedou skalním masivem, jsou zase dostatečně hluboko, takže vibrace se k povrchu nedostanou.

Expertní tým posuzoval rizika výstavby jednotlivých variant při použití dvou hlavních technologických postupů. Zkoumal dopady metody NRTM (Nová rakouská tunelovací metoda), při které se nerazí tunel v celém objemu najednou, ale po částech. Potom zkoumal metodu ražby za pomoci plnoprofilových razicích strojů (TBM – Tunnel Boring Machine). U varianty zahloubení stávající trati se zabýval metodou Cut & Cover, která spočívá ve vyhloubení stavební jámy, postavení tunelu a jeho opětovném zasypání zeminou.