Jdi na obsah Jdi na menu
Provozovatel: Vlakovádoprava.cz - Bezpečné a komfortní cestování vlakovými spoji
 


Provozní ustanovení

ČÁST TŘETÍ

PROVOZNÍ USTANOVENÍ

A. OSOBY, KTERÉ JSOU OPRÁVNĚNY UVÉST HNACÍ VOZIDLO DO PROVOZU, ŘÍDIT JE A ZDRŽOVAT SE V KABINĚ STROJVEDOUCÍHO

28. Uvést hnací vozidlo do provozu smí osoby, způsobilé k řízení hnacího vozidla příslušné trakce a typu na dráze celostátní, dráze regionální a na vlečce podle zvláštní vyhlášky.
Uvést hnací vozidlo do pohybu a řídit je smí pouze ten, kdo je způsobilý pro výkon pracovní činnosti strojvedoucího. Strojvedoucí ve výcviku mohou tuto činnost provádět jen za dozoru a při odpovědnosti strojvedoucího, k němuž byli do výcviku přiděleni.

29. Funkční vyzkoušení hnacího vozidla, při němž se vozidlo nesmí dát do pohybu (stacionární vyzkoušení hnacího vozidla) mohou také provádět zaměstnanci DKV, způsobilí pro stacionární vyzkoušení hnacího vozidla. Podrobnosti stanoví přidružený předpis k VZŘ (předpis ČD Ok 2/1).

30. Strojvedoucí je povinen vyzvat osoby, stanovené předpisem ČD D 2, aby ještě před vstupem do kabiny hnacího vozidla předložily ke kontrole platné oprávnění k jízdě na hnacím vozidle. Strojvedoucí odpovídá za to, že se na hnacím vozidle zdržují jen oprávněné osoby.
Strojvedoucí je oprávněn upozornit všechny přítomné v kabině hnacího vozidla, že nesmějí žádným způsobem rušit lokomotivní četu při výkonu služby.

31. Kontroloři vozby a další kontrolní orgány s oprávněním vstupu na stanoviště mohou zasahovat do výkonu služby strojvedoucího slovem nebo svou činností výjimečně při bezprostředním ohrožení bezpečnosti; kontroloři osobní přepravy tak mohou činit i v době odbavování cestujících strojvedoucím, je-li nutno zabránit následkům nesprávného odbavení. Všechny připomínky k výkonu služby strojvedoucího se strojvedoucímu vždy sdělují při ukončení kontroly. Závažnější připomínky se uvedou i do písemné zprávy z kontroly.

Převzít řízení hnacího vozidla od strojvedoucího smí bez dalších opatření pouze kontrolor vozby nebo zaměstnanec pro povinné technické školení strojvedoucích domovského DKV strojvedoucího, kteří tím přebírají celou odpovědnost za další vedení vlaku nebo posunového dílu. Tito zaměstnanci musí splňovat všechny požadavky pro výkon služby strojvedoucího na dotčeném hnacím vozidle a traťovém úseku.

32. Osoby, které nejsou zaměstnanci ČD, musí strojvedoucí upozornit na dodržování zásad bezpečnosti, nezbytných pro pobyt na hnacím vozidle (způsob bezpečného výstupu na vozidlo a jeho opuštění, řádné uzavření dveří kabiny, zákaz manipulace s jakýmkoliv zařízením na vozidle, zákaz vstupu do strojovny apod.).
Ve zvlášť stanovených případech a za stanovených podmínek mohou jet v kabině neobsazené strojvedoucím zaměstnanci ČD, kteří provádějí na hnacím vozidle zkušební činnost nebo tvoří součást doprovodu vlaku a plní zde služební povinnosti. Při odchodu osob z neobsazené kabiny, kdy tyto osoby ukončily svou činnost na hnacím vozidle, se strojvedoucí přesvědčí, zda je opuštěná kabina v pořádku. Zjištěné nedostatky, poškození, apod. ohlásí po skončení služby v DKV, aby mohla být uplatněna náhrada škody.
Přítomnost zaměstnanců ČD na hnacím vozidle, provádějících údržbu nebo vyzkoušení dílčích částí hnacího vozidla a jejich činnost je upravena ustanoveními jiných předpisů ČD.

33.-35. Neobsazeno.

B. ZNALOST TRAŤOVÝCH A MÍSTNÍCH POMĚRŮ

36. Strojvedoucí se musí před samostatným výkonem služby obeznámit:
- s traťovými poměry na pojížděných traťových úsecích
- s ustanoveními provozních řádů (výpisů z nich) dep kolejových vozidel do nichž bude dle stanoveného oběhu hnacího vozidla zajíždět
- s ustanoveními staničních řádů (výňatků z nich) železničních stanic a TPÚ stanic, ve kterých bude dle plánovaného výkonu hnacího vozidla provádět posun, přepřah či odstavování nebo jiné manipulace s hnacím vozidlem
- s traťovými souhrnnými technologickými postupy úkonů, platnými na příslušném traťovém úseku
- s ustanoveními přípojových provozních řádů a obsluhovacích řádů vleček, nákladišť apod., kde bude dle plánovaného výkonu hnacího vozidla provádět jejich obsluhu
- s ustanoveními prováděcího nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy, platného na příslušném traťovém úseku.

Poznání traťových poměrů strojvedoucí uskuteční projetím příslušné trati oběma směr a to dvakrát ve dne a dvakrát v noci; v rámci poznání traťových poměrů se provádí i praktické poznání místních poměrů ve výše stanovených železničních stanicích, nákladištích, vlečkách, depech kolejových vozidel apod.
Nebude-li strojvedoucí provádět traťové výkony, uskuteční praktické poznání místních poměrů v rozsahu jedné denní a jedné noční směny. Délku směn stanoví vrchní přednosta DKV v závislosti na složitosti poznávaných místních poměrů.
Vrchní přednosta depa kolejových vozidel může ve své pravomoci zvýšit stanovený počet jízd (směn), jestliže jde o obtížné nebo dlouhé traťové úseky, složité stanice apod.
Nedílnou součástí poznání traťových a místních poměrů je seznámení se s ustanovením příslušných staničních řádů, prováděcích nařízení k předpisu ČD D 3, provozních řádů DKV a s TPÚ stanic; v domovském DKV (včetně všech jeho PJ, disponujících lokomotivními četami) musí být k dispozici jejich sbírka.

37. Strojvedoucí potvrzuje znalost traťových a místních poměrů spolu se znalostí ustanovení předepsaných částí v úvahu připadajících provozních řádů dep kolejových vozidel, staničních řádů a TPÚ stanic svým podpisem s uvedením data na listu tiskopisu "Karta znalosti tratě".
Potvrzení znalosti traťových a místních poměrů platí po dobu následujících 13 měsíců od vykonaného poznání traťových a místních poměrů nebo od posledního samostatného výkonu na příslušném traťovém úseku.
Znalost ustanovení prováděcích nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy se prokazuje dle ustanovení předpisu ČD D 3.

38. Při přechodu strojvedoucího z motorových hnacích vozidel na hnací vozidla elektrická, provede strojvedoucí poznání traťových a místních poměrů (tzv. "elektrické") projetím trati jedenkrát oběma směry za dne.
V případě opětovného poznání traťových a místních poměrů na traťovém úseku, kdy doba od skončení platnosti potvrzené znalosti traťových a místních poměrů na tomto traťovém úseku je kratší než 25 měsíců, provede strojvedoucí poznání traťových a místních poměrů projetím trati jedenkrát oběma směry za dne (tzv. "opakované" poznání traťových a místních poměrů).
Dojde-li k rozsáhlým změnám stavebně technických parametrů staveb drah a staveb na dráze (změna druhu zabezpečovacího zařízení, elektrifikace tratě apod.), provede strojvedoucí v době platnosti potvrzené znalosti traťových a místních poměrů tzv. "dodatečné" poznání traťových a místních poměrů a to projetím dotčeného traťového úseku oběma směry jedenkrát ve dne a jedenkrát v noci. Tímto způsobem se provede poznání traťových a místních poměrů, je-li současně též "elektrické" nebo "opakované".

39. Musí-li strojvedoucí výjimečně jet po trati kterou nezná, postupuje se podle ustanovení předpisu ČD D 2.
Musí-li vlak jet výjimečně mimořádnou vlakovou cestou ve složitých obvodech velkých železničních stanic, které strojvedoucí nezná, upozorní na to výpravčího a vyžádá si doplňující informace o místních poměrech, popř. průvodce po obvodu stanice.
Musí-li strojvedoucí výjimečně provádět posun ve stanici (v DKV), kde nezná místní poměry a příslušná ustanovení staničního řádu (provozního řádu DKV), upozorní na to zaměstnance, který řídí posun a posunuje výhradně podle pokynů tohoto zaměstnance nebo současně s jeho doprovodem. S ohledem na bezpečnost provádí strojvedoucí posun zvlášť opatrně.

40.-43. Neobsazeno.

C. SLUŽBA LOKOMOTIVNÍ ČETY NA HNACÍM VOZIDLE

44. V kabině, ze které se řídí hnací vozidlo, musí za jízdy pobývat celá lokomotivní četa včetně zaměstnanců ve výcviku nebo provádějících poznání traťových a místních poměrů. Výjimku tvoří případ dle ustanovení předpisu ČD D 2, kdy posun nedoprovázených hnacích vozidel provádí lokomotivní četa složená alespoň ze dvou strojvedoucích.

45. Hnací vozidla na vlaku se řídí zásadně z přední kabiny ve směru jízdy kromě hnacího vozidla, řazeného pouze jako poslední vozidlo ve vlaku a k vlaku přivěšeného, kdy strojvedoucí obsadí zadní kabinu ve směru jízdy. Odchylně od těchto zásad se obsadí motorový vůz se strojovnou, řazený jinde než v čele vlaku, kdy strojvedoucí obsadí kabinu, ze které lze lépe sledovat chod spalovacího motoru. U sunutých vlaků se hnací vozidlo řídí z kabiny, ze které má lokomotivní četa lepší výhled s případným přihlédnutím k dohodnuté straně, na které budou dávány návěsti.

46. Při posunu nedoprovázených hnacích vozidel (samotných i spojených) a nedoprovázených posunujících dílů se hnací vozidla řídí z kabiny, odpovídající určenému stanovišti dle ustanovení předpisu ČD D 2. Na hnacím vozidle s jednou kabinou se stanoviště z hlediska směru jízdy nerozlišují.
Je-li hnacím vozidlem sunuto jedno vozidlo, řídí se hnací vozidlo z kabiny, ze které má strojvedoucí lepší výhled na posunovou cestu.
V ostatních případech posunu může řídit strojvedoucí hnací vozidlo bez ohledu směr jízdy ze stále stejné kabiny. Musí být ovšem splněna podmínka, že hnací vozidlo je řízeno z přední kabiny ve směru jízdy, je-li posunující díl pouze tažen (včetně jízdy samotného hnacího vozidla).
Při předávání pokynů pro posun strojvedoucímu v závislosti na místě (straně), odkud je hnací vozidlo řízeno, se provádí dle ustanovení předpisu ČD D 2.

47. Při posunu mezi dopravnami se obsazuje kabina hnacího vozidla dle zásad, platných pro vlaky.

48. Podmínky vstupu do uzavřené elektrické provozovny hnacího vozidla z hlediska bezpečnosti proti úrazu elektrickým proudem stanoví místní pracovní a bezpečnostní předpisy pro příslušnou trakci. MPBP rovněž stanoví rozsah úkonů, souvisejících s provozem a údržbou elektrického zařízení hnacích vozidel.

49. Za chodu spalovacího motoru při vyšších než volnoběžných otáčkách je lokomotivní četě vstup do strojovny motorových hnacích vozidel dovolen jen se sluchovými chrániči, které lze krátkodobě snímat pro zjišťování poruch poslechem. Při volnoběžných otáčkách je použití sluchových chráničů ve strojovně doporučeno.

50. Strojvedoucí musí dbát, aby provoz hnacího vozidla pokud možno nerušil okolí železnice, především občanskou zástavbu. U hnacích vozidel, kde má strojvedoucí možnost volby vyšší nebo nižší zvukové intenzity slyšitelných návěstí, používá strojvedoucí vyšší intenzitu návěstí jen tam, kde předpokládá, že by nižší intenzita nedostačovala pro dobrou slyšitelnost návěsti.
Dálkový reflektor (světlomet) je nutno za jízdy při snížené viditelnosti používat tam, kde je nutno zajistit zlepšení viditelnosti návěstidel, kolejiště, trakčního vedení apod. Z důvodu možného oslnění se nesmí dálkový reflektor použít při setkávání se s hnacím vozidlem (řídícím vozem), ze kterého je ovládána jízda protijedoucího vlaku, posunujícího dílu nebo s protijedoucími silničními vozidly na komunikaci podél trati. Tento zákaz se nevztahuje na případ, kde je světlo dálkového reflektoru použito jako součást návěsti "Stůj, zastavte všemi prostředky" dle ustanovení předpisu ČD D 1.

51. Lokomotivní četa může přechodně opustit hnací vozidlo při dodržení stanovených podmínek v následujících případech:
a) vzdálení se z kabiny strojvedoucího, kdy strojvedoucí provádí nutné činnosti spojené s výkonem služby v okruhu nejvýše 50 m od vlastního hnacího vozidla, ale jen pokud mu nic nebrání v návratu na hnací vozidlo a pokud má hnací vozidlo stále pod dohledem a je zajištěno napájení hlavních vzduchojemů hnacího vozidla. Pokud nelze tyto podmínky zajistit, považují se činnosti i ve vzdálenosti menší než 50 m od hnacího vozidla za vzdálení se od hnacího vozidla. Strojvedoucí musí před vzdálením se z kabiny vykonat tyto zajišťovací úkony:
- zajistit hnací vozidlo proti samovolnému pohybu
- zabrzdit soupravu průběžnou brzdou snížením tlaku v hlavním potrubí na hodnotu 3,5 baru
- zajistit hnací vozidlo proti vstupu cizí osoby (pokud na hnacím vozidle nezůstává jiný zaměstnanec ČD)

b) vzdálení se od hnacího vozidla, kdy strojvedoucí provádí nutné činnosti spojené s výkonem služby ve vzdálenosti větší než 50 m od vlastního hnacího vozidla. Strojvedoucí přitom musí:
- vykonat všechny zajišťovací úkony dle odstavce a)
- stáhnout sběrače, zastavit spalovací motor
- zajistit soupravu v závislosti na předpokládané době vzdálení dle ustanovení předpisu ČD V 15/I (tj. do nebo nad 30 minut) - způsob zajištění pak musí bezpodmínečně odpovídat skutečné době vzdálení)

c) důvodné opuštění hnacího vozidla v ostatních odůvodněných případech. Základní ustanovení jsou uvedena v předpisu ČD D 2. Strojvedoucí musí vykonat všechny úkony stanovené v odstavci a) nebo b) a to v závislosti na stejných podmínkách vzdálenosti od hnacího vozidla, jeho dohlednosti návratu na něj a napájení hlavních vzduchojemů.

V případech, kdy je nutno ve stanici provést úkony dle odstavce b), může lokomotivní četa opustit hnací vozidlo pouze na pokyn nebo se souhlasem nadřízeného. Souhlas výpravčího si lokomotivní četa vyžádá buď přímo nebo prostřednictvím zaměstnance dopravní služby (signalisty, výhybkáře). Po provedení všech nutných úkonů dle odst. b) v případě důvodného opuštění hnacího vozidla strojvedoucí odevzdá klíče od hnacího vozidla tomu, od koho dostal souhlas k tomuto případu opuštění hnacího vozidla, případně na jiném určeném místě. Návrat na hnací vozidlo musí pak lokomotivní četa neprodleně ohlásit.
Je-li lokomotivní četa tvořena více zaměstnanci, pak úkony dle odstavce a) nebo b) se neprovádí v případě, kdy na hnacím vozidle zůstává strojvedoucí.
Odchylky od ustanovení tohoto článku pro tratě se zjednodušeným řízením drážní dopravy stanoví předpis ČD D 3.

52. Při odchodu z kabiny hnacího vozidla se zaměstnanci vzájemně vyrozumí o účelu odchodu, případně o rozsahu prací konaných na hnacím vozidle, případně na vlaku. Strojvedoucí nesmí potom manipulovat s ničím, co by mohlo ohrozit bezpečnost těchto zaměstnanců při jejich činnosti.

53. Při opuštění kabiny hnacího vozidla musí lokomotivní četa během výkonu služby dbát na to, aby do kabiny nemohla vstoupit nepovolaná osoba. Totéž platí i o neobsazené čelní kabině hnacího vozidla.

54. Při odstavení hnacího vozidla se musí vykonat všechny předepsané úkony podle jeho konstrukce, zajistit hnací vozidlo proti ujetí - v depu kolejových vozidel podle ustanovení provozního řádu DKV, mimo obvod DKV u hnacích vozidel samostatně stojících nebo přivěšených ke skupině vozidel podle ustanovení předpisu ČD D 2 - a uzamknout hnací vozidlo. Klíče odevzdá strojvedoucí v depu kolejových vozidel na místě stanoveném provozním řádem, v železniční stanici na místě určeném staničním řádu, TPÚ stanice nebo podle pokynů výpravčího.

55.-57. Neobsazeno.

D. NASTOUPENÍ SLUŽBY A PŘEVZETÍ HNACÍHO VOZIDLA

58. Lokomotivní četa nastupuje službu podle stanoveného rozvrhu služby (turnusu) nebo na vyzvání.
Při nástupu služby se lokomotivní četa řídí ustanovením odstavců a) a b) článku 23 tohoto předpisu. Dále si při nástupu vyžádá tiskopisy potřebné pro výkon služby.
Lokomotivní četa je ve službě vhodně oblečena s použitím oděvních součástek poskytovaných zaměstnavatelem.

59. Při převzetí odstaveného hnacího vozidla na určeném místě v depu kolejových vozidel nebo v železniční stanici je strojvedoucí, mimo povinností stanovených jinými předpisy nebo místními nařízeními, především povinen:

a) ohlásit se na místě určeném provozním řádem DKV nebo na stanoveném místě v železniční stanici a převzít klíče od hnacího vozidla
b) zkontrolovat, zda je hnací vozidlo řádně zabrzděno
c) zkontrolovat pohledem stav pojezdu, narážecího a tahadlového ústrojí hnacího vozidla; u elektrických hnacích vozidel provést ze země vizuální kontrolu stavu sběračů
d) zkontrolovat stav provozních hmot předepsaných konstrukčních celků hnacího vozidla
e) zkontrolovat kompletnost inventáře hnacího vozidla
f) seznámit se s posledními zápisy v Knize oprav, v Knize předávky a potvrdit svým podpisem převzetí hnacího vozidla
g) uvést hnací vozidlo do provozu a stacionárně jej vyzkoušet
h) provést všechny úkony, související s uvedením rychloměru, vlakového zabezpečovače, radiopojítka apod. do provozu
i) vyzkoušet funkci brzdy podle ustanovení předpisu ČD V 15/I
j) spolehlivě zkontrolovat, zda byly odstraněny prostředky k zajištění hnacího vozidla proti samovolnému pohybu
k) ohlásit připravenost hnacího vozidla k provoznímu nasazení.

60. Před převzetím hnacího vozidla při střídání na ose se lokomotivní četa ohlásí stanoveným způsobem a splní povinnost, dané jí ustanovením článku 58 tohoto předpisu.
Při vlastním převzetí hnacího vozidla je strojvedoucí zejména povinen:
a) zkontrolovat, zda je hnací vozidlo řádně zabrzděno
b) vyslechnout a vzít na vědomí od odstupujícího strojvedoucího zprávu o technickém stavu hnacího vozidla i vlaku a všech skutečnostech, důležitých pro výkon služby
c) převzít od odstupujícího strojvedoucího všechny písemnosti, týkající se vedeného vlaku dle ustanovení předpisu ČD D 2
d) převzít od odstupujícího strojvedoucího klíče od hnacího vozidla
e) provést všechny úkony, související s činností rychloměru, vlakového zabezpečovače, radiopojítka apod.
f) seznámit se s posledním zápisem v Knize předávky a potvrdit svým podpisem převzetí hnacího vozidla
g) pokud to dovolí doba pobytu vlaku v místě střídání, zkontrolovat pohledem stav pojezdu, narážecího a táhlového ústrojí hnacího vozidla, případně stav provozních hmot a inventáře.

61. Po uvedení hnacího vozidla do provozu se strojvedoucí musí ze svého stanoviště přesvědčit (podle měřících přístrojů, signalizace, poslechem apod.) o správné funkci jednotlivých konstrukčních celků hnacího vozidla.

62. Při rozhodování o způsobilosti hnacího vozidla k provozu postupuje strojvedoucí podle ustanovení předpisu ČD V 25 (viz příloha 9 tohoto předpisu).

63.-65. Neobsazeno.

E. JÍZDA NA VLAK A PŘÍPRAVA NA ODJEZD VLAKU

66. V čase od nástupu služby či převzetí hnacího vozidla na místě jeho odstavení postupuje strojvedoucího tak, aby z jeho viny nedošlo k pozdnímu vystavení hnacího vozidla na hranice depa kolejových vozidel nebo stanovené místo v železniční stanici.

67. Postup při odjezdu hnacího vozidla na vlak stanoví provozní řád depa kolejových vozidel nebo staniční řád.

68. S hnacím vozidlem se musí najíždět na jiná vozidla tak opatrně, aby nebyla ohrožena bezpečnost zaměstnanců železnice ani cestujících či přepravovaného zboží a nedošlo zboží a nedošlo k poškození železničních kolejových vozidel.

69. Po najetí hnacího vozidla a jeho přivěšení k soupravě je strojvedoucí povinen zkontrolovat spojení se sousedním vozidlem, tj. zda jsou správně svěšeny (propojeny) šroubovka, průběžné potrubí samočinné brzdy, napájecí potrubí (pokud je ve vlaku použito), elektrická topná spojka (pokud je ve vlaku použita), parní topná spojka (pokud je ve vlaku použita), případně i další propojovací kabely a zda jsou rukojeti spojkových kohoutů ve správné poloze. U přípřežního hnacího vozidla a zavěšeného postrku postupuje strojvedoucí obdobně. U vloženého hnacího vozidla kontroluje strojvedoucí tohoto vozidla správnost spojení na obou čelech hnacího vozidla. U nezavěšeného postrku musí naopak strojvedoucí zkontrolovat, zda hnací vozidlo nebylo omylem k vlaku přivěšeno. Kontrola spojení dle tohoto odstavce se nepovažuje za opuštění hnacího vozidla dle čl. 51 tohoto předpisu.
Postup při manipulaci s elektrickou topnou spojkou stanoví MPBP pro příslušnou trakci a předpis ČD V 62.

70. Při napájení elektrického průběžného topení stojících předtápěných vlakových souprav na stejnosměrné trakční soustavě se na hnacím vozidle zvednou oba sběrače, je-li jimi hnací vozidlo vybaveno.
Převezme-li strojvedoucí odstavené hnací vozidlo přivěšené k soupravě a propojené s ní elektrickou topnou spojkou, musí se přesvědčit, zda jsou splněny podmínky dané MPBP pro vytápění vlaků a vstup do strojovny.

71. Strojvedoucí zodpovídá za stanovený způsob napájení soupravy elektrickou energií z hnacího vozidla.

72. Před uvedením hnacího vozidla do pohybu se lokomotivní četa přesvědčí, zda jsou všechny jeho vstupní dveře zavřeny a na neobsazeném stanovišti zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob.

73.-74. Neobsazeno.

F. ODJEZD VLAKU

75. Při odjezdu vlaku se strojvedoucí řídí příslušnými ustanoveními předpisů ČD D 1 a ČD D 2.

76. Aby se dosáhlo plynulého rozjezdu vlaku bez podélných rázů v soupravě, musí strojvedoucí volit zpočátku takovou tažnou sílu hnacího vozidla, aby začátek rozjezdu probíhal v oblasti malých rychlostí (rychlost pomalé chůze), dokud nedojde k natažení celé vlakové soupravy.

77. Výkon hnacího vozidla je nutno regulovat tak, aby rozjezd probíhal pod mezí adheze a nedocházelo ke skluzu dvojkolí.
Adhezní poměry lze zlepšit včasným pískováním. Pískovat je zakázáno, jestliže ke skluzu už došlo; rovněž je zakázáno používat ke zmírnění skluzu přímočinnou brzdu. Jestliže jsou dvojkolí hnacího vozidla již ve skluzu, musí strojvedoucí neprodleně snížit výkony hnacího vozidla a pískovat je možné teprve tehdy, jsou-li hnací dvojkolí opět v trvalém záběru. Poté je možné postupně zvyšovat výkon hnacího vozidla.

78. Je zakázáno pískovat (kromě případů odvrácení nebezpečí) při jízdě přes:
- výhybky
- kolejové brzdy
- spádoviště (od vrcholu svážného pahrbku po poslední rozřaďovací výhybku)
- kterýkoliv úsek, pokud nebude toto místo dále pojížděno dalšími vozidly téže soupravy

Vzhledem k možnému ovlivnění správné činnosti kolejových obvodů ohlásí strojvedoucí zjištěnou poruchu pískovacího zařízení, projevující se neúmyslným pískováním a to výpravčímu železniční stanice, kde s touto poruchou zastavil. V hlášení uvede místo, kde se porucha pískovacího zařízení projevovala.

79. Při rozjezdech vlaku nesmí strojvedoucí překročit dovolený trakční proud z hlediska dovoleného namáhání táhlového a narážecího ústrojí dle ustanovení předpisu ČD D 2/1. U hnacích vozidel elektrické trakce s odporovou regulací, kde nejsou jednotlivé regulační stupně trvale zatížitelné, musí strojvedoucí co nejdříve přejít na některý z hospodárných stupňů.

80. Při rozjezdu vlaku s více činnými hnacími vozidly se zachová postup dle ustanovení předpisu ČD D 2.

81. U elektrického hnacího vozidla se dvěma sběrači se za jízdy i při stání používá přednostně zadní sběrač. Strojvedoucí použije - kromě jízdy na výhybkách - oba sběrače při námraze na troleji do rychlosti 50 km/h. To se netýká hnacích vozidel zapojených do vícenásobného řízení.
Použití sběračů při předtápění vlakových souprav stanoví čl. 70 tohoto předpisu.

82. U dvou činných hnacích vozidel řazených ve vlaku za sebou smí být na každém vozidle zdvižen pouze jeden sběrač. Zásadně je to přední sběrač prvního a zadní sběrač druhého samostatně řízeného hnacího vozidla. Pouze při námraze na troleji je možné u vedoucího hnacího vozidla zvednout ještě zadní sběrač za stejných podmínek dle předchozího článku. U dvoudílných lokomotiv a dvou činných hnacích vozidel zapojených do vícenásobného řízení smí být na každém vozidle (dílu) zdvižen za jízdy jen jeden sběrač (buď oba přední nebo oba zadní).

83. Jestliže jsou ve vlaku řazena více než dvě hnací vozidla za sebou, mohou být na nich při rozjezdu zdviženy nejvíce dva sběrače, resp. tři sběrače ve smyslu ustanovení předchozího článku.

84. U elektrických jednotek se za všech okolností používá pouze jediný sběrač na každém elektrickém voze.

85. Je zakázáno rozjíždět se nebo pokračovat v další jízdě (včetně hydrodynamického brzdění) s hnacím vozidlem s hydrodynamickým nebo hydromechanickým přenosem výkonu, jestliže teplota oleje převodovky překračuje stanovenou mez.

86.-89. Neobsazeno.

G. JÍZDA NA TRATI

90. Za jízdy je lokomotivní četa povinna sledovat trať či kolejiště před vozidlem, na elektrifikované trati i trakční vedení a plnit ustanovení předpisů tak, aby jízda vlaku byla bezpečná. Pokud zjistí místa, která by mohla ohrozit bezpečnost železničního provozu, ohlásí tuto skutečnost vhodným způsobem s přesným označením místa výpravčímu některé sousední železniční stanice. Jestliže charakter zjištěné závady bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu, postupuje dle ustanovení předpisů ČD D 1 a ČD D 2.

91. Strojvedoucí je zejména povinen:
a) vést vlak tak, aby nebyla narušena bezpečnost železničního provozu a byl dodržen jízdní řád
b) udržovat brzdové zařízení v pohotovém stavu a obsluhovat jej v souladu s ustanoveními předpisu ČD V 15/I
c) vlak rozjíždět, vést a zastavovat tak, aby nedocházelo k rázům v soupravě
d) nepřekročit nejvyšší dovolenou rychlost vlaku
e) sledovat chod hnacího vozidla a soupravy a vlak zastavit v případě podezření vzniku poruchy, která by mohla ohrozit bezpečnost jízdy vlaku
f) dbát, aby nedošlo k nedovolenému přetěžování jednotlivých agregátů hnacího vozidla
g) v závislosti na konstrukci hnacího vozidla dbát, aby trakční ventilátory byly v činnosti po celou dobu jízdy (i během stání, je-li např. nutno dochlazovat apod.) s výjimkou případů, kdy je nařízeno přerušit jejich chod
h) dbát, aby byl zajištěn dobrý a nerušený výhled z kabiny strojvedoucího a nedovolit omezování tohoto výhledu
i) neodkládat na řídící pult předměty, které by mohly překážet při obsluze a řízení hnacího vozidla nebo omezovat výhled a udržovat volnost prostoru v kabině strojvedoucího tak, aby byl zajištěn bezpečný výkon služby.

92. Strojvedoucí elektrického hnacího vozidla je dále povinen:
a) u hnacích vozidel s odporovou regulací nepřipustit nadměrné oteplení rozjezdových odporů a maximálně využívat jízdy na hospodárných stupních
b) sledovat napětí v trakčním vedení
c) mít trvale zvednutý sběrač kromě případů
- kdy je návěstí nebo jiným způsobem nařízeno jeho stáhnutí
- hrozí-li jeho poškození
- došlo-li ve vlaku k vyšinutí vozidel
d) při výpadku napětí v trakčním vedení postupovat podle ustanovení předpisu ČD D 2.
e) při poškození sběrače, trakčního vedení nebo je-li podezření, že k tomuto poškození došlo, postupovat podle ustanovení předpisu ČD D 2
f) při poklesu napětí v trakčním vedení (na střídavém systému pod 21 kV, na stejnosměrném systému pod 2500 V) nebo po obdržení návěsti "Jeďte na sériové spojení" dle ustanovení předpisu ČD D 1 postupovat neprodleně u dále vyjmenovaných řad hnacích vozidel takto:
- u lokomotiv ř. 121, 122, 123, 130, 131, 140, 141, 150, 151, 350, 371, 372, (180-DB) přejít nejvýše na hospodárný stupeň sériového řazení
- u lokomotiv ř. 181, 182, 183 přejít nejvýše na serioparalelní řazení I
- u lokomotiv ř. 162, 163, 263, 262, 363 a jednotek ř. 470 nesmí proud trakčních motorů při rychlostech vyšších než 60 km/h překročit 500 A
- u lokomotivy ř. 169 nesmí proud meziobvodu pro jeden podvozek při rychlostech vyšších než 60 km/h překročit 450 A
- u lokomotiv ř. 230, 240, 242 přejít nejvýše na takový jízdní stupeň, aby proud trakčních motorů nepřekročil 500 A
- u jednotek ř. 451, 452 přestavit přepínač nastavení rozjezdových proudů do polohy "nízký rozjezdový proud"
- u jednotek ř. 460 přejít na předvolbu 270 A, u jednotek ř. 560 přejít na předvolbu 500 A

93. Strojvedoucí motorového hnacího vozidla je dále povinen:
a) zatěžovat spalovací motor pouze v rozmezí stanovených pracovních teplot
b) chod spalovacího motoru zastavit až po snížení teplot v chladícím a mazacím okruhu nastavením režimu volnoběžných otáček pod dobu asi 3 minuty (mimo nutných případů dle MPBP nebo hrozí-li jeho poškození)
c) při jízdě po spádu ponechat alespoň jeden spalovací motor v chodu kromě případu, kdy konstrukce hnacího vozidla dovoluje zastavení spalovacího motoru, tj. není-li jeho chod z provozních důvodů nutný a z hnacího vozidla není ovládána průběžná brzda.

94. Závady na hnacím vozidle, při jejichž zjištění je zakázáno hnací vozidlo přistavovat do provozu nebo je dále provozovat stanoví spolu s případnými dalšími opatřeními předpis ČD V 25 (viz příloha 9 tohoto předpisu).

95.-97. Neobsazeno.

H. JÍZDA VLAKU S NĚKOLIKA ČINNÝMI HNACÍMI VOZIDLY

98. Jsou-li ve vlaku zařazena dvě činná hnací vozidla ve dvojici, je třeba přednostně využívat hnací vozidla s možností vícenásobného řízení.

99. Je-li nutno do vlaku zařadit více činných hnacích vozidel, pak pro jejich řazení platí ustanovení předpisu ČD D 2 a ČD D 2/1. Případné omezení tažné síly, včetně omezení na která strojvedoucí není zvlášť upozorněn písemným rozkazem a za která odpovídá, stanoví předpis ČD D 2/1. Předávání návěstí mezi činnými hnacími vozidly se uskutečňuje dle ustanovení předpisu ČD D 1.

100. Jsou-li v čele vlaku zařazena dvě samostatně řízená hnací vozidla, jízdu vlaku řídí strojvedoucí vedoucího hnacího vozidla. Tento strojvedoucí odpovídá podrobnosti, včetně postupu při poruše ovládání průběžné brzdy, stanoví předpis ČD V 15/I. Strojvedoucí vedoucího hnacího vozidla rovněž ovládá elektrické topení vlaku. Nelze-li z vedoucího hnacího vozidla topení ovládat, přechází tato činnost na strojvedoucího druhého hnacího vozidla.
Obdobně platí tato ustanovení při jakémkoliv řízení více činných hnacích vozidel na vlaku. Jako druhé hnací vozidlo lze použít i hnací vozidlo k službě pohotové.

101.-102. Neobsazeno.

I. ZASTAVENÍ A POBYT VLAKU VE STANICI

103. Při vjezdu do železniční stanice vede strojvedoucí vlak tak, aby bezpečně, plynule a bez rázů zastavil na stanoveném místě.

104. Po zastavení vlaku tam, kde je dostatečně dlouhý pobyt, prohlédne lokomotivní četa pojezd hnacího vozidla.

105. Po příjezdu vlaku osobní dopravy (kromě soupravového vlaku) do nácestné stanice posoudí strojvedoucí motorového hnacího vozidla podlé délky pravidelného pobytu, technického stavu hnacího vozidla i ostatních okolností, zda zastaví chod spalovacího motoru. Během pobytu nesmí tlak v hlavním vzduchojemu poklesnout pod 3,5 bar.

106. Po zastavení nákladního nebo soupravového vlaku v místě pobytu z dopravních důvodů zváží strojvedoucí motorového hnacího vozidla podle oznámené délky pobytu, technického stavu vozidla i ostatních okolností, zda zastaví chod spalovacího motoru. Během pobytu nesmí tlak v hlavním vzduchojemu poklesnout pod 3,5 bar.

107. Zjistí-li strojvedoucí na hnacím vozidle závadu, která ovlivňuje výkon vozidla nebo brání jeho další jízdě, oznámí to neprodleně výpravčímu (dispečerovi) a uvede přibližnou dobu k odstranění závady. Jestliže zjištěnou závadu nemůže strojvedoucí odstranit, oznámí to neprodleně výpravčímu (dispečerovi), aby zajistil náhradní hnací vozidlo.

108. Zjistí-li strojvedoucí takovou závadu, která může ovlivnit příští vystavení hnacího vozidla na hranice depa kolejových vozidel, ohlásí tuto skutečnost co nejdříve strojmistrovi.

109. Při používání elektrického vařiče v kabině strojvedoucího platí mimo ustanovení obecných norem a předpisů ještě následující zásady:
- vařič nelze používat k jiným účelům než k ohřevu jídla a nápojů
- ihned po použití je nutno vařič vypnout
- zapnutý vařič se nesmí nechat bez dohledu
- je-li vařič umístěn v uzavíratelném prostoru, zakazuje se tento prostor uzavřít, pokud topná plocha vařiče není dostatečně vychlazena

110.-112. Neobsazeno.

J. PŘÍJEZD DO KONEČNÉ STANICE A JÍZDA DO A V DEPU KOLEJOVÝCH VOZIDEL

113. Před příjezdem vlaku vytápěného parou do konečné železniční stanice kde dochází k odvěšení hnacího vozidla se ukončí napájení parního topení parou tak včas, aby mohla být provedena manipulace s topnými spojkami bez zbytečného prodlení.

114. Po příjezdu vlaku elektricky vytápěného do konečné stanice, kde se odvěšuje hnací vozidlo, vypne strojvedoucí před odvěšením hnacího vozidla obvod vlakového topení a dále postupuje dle ustanovení MPBP.

115. Při odstavení vlaku v nácestné stanici se postupuje podle ustanovení staničního řádu a TPÚ stanice. Způsob zajištění vlaku proti ujetí stanoví předpis ČD D 2. Dále strojvedoucí postupuje podle ustanovení čl. 123 tohoto předpisu.

116. Způsob a podmínky odvěšení hnacího vozidla stanoví TPÚ stanice. Další jízda tohoto vozidla se řídí podle ustanovení předpisu ČD D 2 a staničního řádu.
Jízda hnacího vozidla v obvodu depa kolejových vozidel se řídí ustanoveními provozního řádu DKV.

117. Před vjezdem na točnu nebo přesuvnu se musí strojvedoucí přesvědčit, zda příslušná návěstidla dovolují další jízdu. Po návěsti obsluhy tohoto zařízení vjíždí strojvedoucí na točnu nebo přesuvnu rychlostí nejvýše 3 km/h.

118. Po zastavení na točně nebo přesuvně zajistí strojvedoucí hnací vozidlo proti ujetí za podmínek dle ustanovení předpisu ČD V 15/I.

119. Při jízdě z točny nebo přesuvny se postupuje obdobně jako při vjezdu na ně, přičemž nesmí být překročena rychlost 3 km/h.

120. Neobsazeno.

K. UKONČENÍ SLUŽBY LOKOMOTIVNÍ ČETY

121. Jestliže strojvedoucí během služby zjistil na přiděleném hnacím vozidle závady, které budou bránit jeho příštímu vystavení na hranice depa a nemohl je ohlásit dříve, učiní tak nejpozději na hranicích depa, případně dle ustanovení provozního řádu DKV.

122. Při odstavování, resp. předávání hnacího vozidla v obvodu depa kolejových vozidel se strojvedoucí řídí provozním řádem DKV a pokyny strojmistra nebo jiného oprávněného zaměstnance DKV. Dále je strojvedoucí povinen stanovenou formou objednat potřebné opravy hnacího vozidla.

123. Při odstavení hnacího vozidla je lokomotivní četa povinna:
a) provést úkony dle ustanovení čl. 54 tohoto předpisu
b) vypnout vlakový zabezpečovač a radiostanici (pokud je vozidlo má)
c) provést obsluhu rychloměru a další úkony dle ustanovení předpisu ČD V 8/I
d) odvodnit vzduchová zařízení hnacího vozidla (pokud je to na místě odstavení přípustné)
e) provést vizuální prohlídku hnacího vozidla, především jeho pojezdu
f) provést zápis do Knihy předávky, případně do Knihy oprav a Záznamníku poruch na sdělovacím a zabezpečovacím zařízení
g) uzamknout hnací vozidlo a klíče odevzdat u výpravčího nebo na stanoveném místě.

124. Při střídání na ose je odstupující strojvedoucí povinen provést následující úkony:
a) zabrzdit hnací vozidlo přímočinnou brzdou
b) podat nastupujícímu strojvedoucímu informaci o technickém stavu hnacího vozidla a o všech skutečnostech, důležitých pro výkon služby
c) předat nastupujícímu strojvedoucímu písemnosti, týkající se vedeného vlaku
d) předat klíče od hnacího vozidla
e) provést obsluhu rychloměru a další úkony dle ustanovení předpisu ČD V 8/I
f) provést záznam v Knize předávky, pokud záznam odpovídající aktuálnímu stavu při tomto střídání nebyl proveden již v průběhu směny.

Lokomotivní četa smí opustit hnací vozidlo teprve po jeho řádném a úplném předání nastupující lokomotivní četě.

125. Na místě určeném provozním řádem DKV provede strojvedoucí ještě následující úkony:
a) vyplní v celém rozsahu a určeným způsobem označí doklady o výkonu lokomotivní čety, hnacího vozidla, spotřebě materiálu, objednání oprav apod. a odevzdá je určeným způsobem
b) pokud je zapotřebí sdělit informace o průběhu směny, zapíše do Knihy příhod (nebo jiného dokladu dle rozhodnutí vrchního přednosty DKV) minimálně následující údaje:
- datum
- řadu a inventární číslo hnacího vozidla
- jména členů lokomotivní čety
- čísla vedených vlaků
- stručné hlášení o průběhu služby
- podpis

Pokud služba proběhla bez závad a ostatních mimořádností, nemusí strojvedoucí zápis do Knihy příhod provádět. Konkrétní postup stanoví vrchní přednosta DKV.
O závažných mimořádnostech, k nimž došlo během služby, informuje strojvedoucí strojmistra též ústně.

126. Lokomotivní četa hlásí ukončení služby osobně způsobem stanoveným provozním řádem DKV, nebo opatřením vrchního přednosty depa kolejových vozidel.

127.-130. Neobsazeno

 
 

 


Portrét




Poslední fotografie


Kontakt

Ing. Michal, Ph.D - Vlakovadoprava.cz

Instagram:
misicek_strojvedouci_ocp_stred

info@vlakovadoprava.cz


Archiv

Kalendář
<< srpen >>
<< 2020 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Statistiky

Online: 56
Celkem: 40238
Měsíc: 18311
Den: 827